CÍLE KAPITOLY/ABSTRAKT

Tato kapitola představuje krátký dodavatelský řetězec potravin prostřednictvím osvědčených postupů a případových studií, aby bylo možné lépe porozumět inovativním krátkým hodnotovým řetězcům, které jsou dostupné ve všech členských státech Evropské unie. Jejím cílem je také představit rozdíly mezi tradičním přímým prodejem a novými alternativními potravinovými řetězci. V neposlední řadě poskytuje praktický návod pro založení a posílení nové skupiny zemědělců a popisuje hlavní kroky organizace farmářských trhů.

KLÍČOVÁ SLOVA

krátký potravinový řetězec, alternativní potravinový systém, přímý prodej, spolupráce, inovativní osvědčené postupy, zprostředkovatel

CÍLE UČENÍ

Hlavním cílem této kapitoly je porozumět různým definicím krátkých a alternativních potravinových řetězců a identifikovat různé typy krátkých řetězců. Kapitola popisuje hlavní kroky při zakládání skupin SFSC, které poskytnou zprostředkovatelům snadno použitelný návod. Některé tipy a praktické rady pomohou lépe pochopit proces organizace trhu a poskytnou širší představu o úloze venkovských zprostředkovatelů.

ÚVOD

Dlouhé potravinové řetězce vyvolávají řadu otázek, jako je udržitelnost evropského drobného zemědělství, škody na životním prostředí způsobené dlouhými distribučními kanály, transparentnost a ztráta důvěry v průmyslové zpracování potravin. Proto zemědělci, odborníci na rozvoj venkova a v některých případech i spotřebitelé, místní komunity, hledají nové, inovativní způsoby, jak relokalizovat potravinové řetězce. Účinnou odpovědí na výše uvedené výzvy může být rozvoj krátkých potravinových řetězců a zapojení drobných zemědělců do alternativních potravinových systémů (Kneafsey et al. 2013, Ilbery et al., 2004, Benedek et al., 2018).

DEFINICE KRÁTKÝCH POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ A JEJICH HLAVNÍCH TYPŮ

Globalizace maloobchodu, a tedy i maloobchodu s potravinami, byla dlouhým a organicky integrovaným procesem, který začal ve vyspělých západních zemích již v 60. letech 20. století. V důsledku globalizace museli drobní výrobci čelit výzvám, aby se mohli zapojit do moderních dodavatelských řetězců, a ztratili tak velkou část svého trhu. Tento proces se projevil v zemích střední Evropy na počátku 90. let 20. století. Drobní zemědělci v tomto regionu stále trpí nestabilitou trhů a zranitelností dlouhých dodavatelských řetězců. V současné době tyto tradiční kanály zažívají svou renesanci - stále více lidí poznává výhody tohoto způsobu spotřeby, je ale složité být schopen provozovat krátký dodavatelský řetězec a stále více se uznává význam zprostředkovatelů.

V souvislosti s aktuální situací je třeba také zmínit, že celosvětová pandemie SARS-COV-2 měla značný vliv na potravinové řetězce a že se pozornost začala soustředit na místní potravinové systémy. V roce 2020 jsme byli svědky zlepšení zásobování potravinami na úrovni místních komunit díky zhodnocování místního zboží. Vzhledem k tomu, že zemědělci musí pokračovat ve výrobě, je důležitá role zprostředkovatelů, kteří zpřístupňují místní potraviny spotřebitelům.

DEFINICE

Dále se budeme zabývat nejdůležitějšími definicemi, které se týkají krátkých potravinových řetězců. Jedná se o místní potravinový systém, alternativní potravinové řetězce, krátké potravinové dodavatelské řetězce a přímý prodej. V této podkapitole budou představeny nejčastější kategorizace krátkých potravinových řetězců, aby bylo možné identifikovat rozdíly mezi přímým a nezávislým prodejem a kooperativními krátkými potravinovými řetězci.

Obrázek 1 Shrnutí příslušných definic týkajících se krátkých potravinových řetězců. Zdroj: Rastion (2015), Murdoch et al. (2000) a Kneafsay et al. (2015), vlastní zpracování.

Obrázek 2 Definice přímého prodeje a krátkých potravinových řetězců bez (1) a s (2) jedním mezičlánkem. Pochopení rozdílných definic. Zdroj: vlastní zpracování.

Obrázek 3 Systémový přístup k místnímu potravinovému systému. Zdroj: vlastní zpracování.

Definice krátkého potravinového řetězce vysvětluje systém vztahů mezi zemědělci a spotřebiteli v užším slova smyslu, nicméně mezi členskými státy lze vysledovat značné rozdíly. Shrneme-li cíl krátkých potravinových řetězců:

• Snížení vzdálenosti - fyzické i osobní - mezi drobnými zemědělci a spotřebiteli.
• Stabilizace příjmů zemědělských výrobců.
• Zásobování spotřebitelů zdravými a místními potravinami.
• Snížení znečištění životního prostředí.
• Vytvoření politiky zásobování potravinami založené na reálných finančních prostředcích.
• Boj proti dalšímu zmenšování zemědělské půdy.

Kromě toho může být pro místní ekonomiku výhodou, že se počet pracovních míst v oblasti může dokonce zvýšit díky spotřebitelské poptávce po kulturách náročných na pracovní sílu.

Je těžké najít dokonalou definici, ale hlavní charakteristiky jsou z každého pohledu stejné. U většiny používaných pojmů je zdůrazňována především blízkost (ekonomická, sociální, environmentální, prostorová).

Podle nařízení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005) se "krátkým dodavatelským řetězcem" rozumí dodavatelský řetězec zahrnující omezený počet hospodářských subjektů, které se zavázaly ke spolupráci, místnímu hospodářskému rozvoji a úzkým geografickým a sociálním vztahům mezi výrobci, zpracovateli a spotřebiteli. Je důležité poznamenat, že toto nařízení uznává důležitost sociálních vztahů mezi všemi osobami zapojenými do potravinového řetězce, a tento bod je také velmi důležitý pro pochopení fungování spolupracujících krátkých dodavatelských řetězců. Nařízení Komise v přenesené pravomoci stanoví, že podpora na zřizování a rozvoj krátkých dodavatelských řetězců se vztahuje pouze na dodavatelské řetězce zahrnující nejvýše jednoho zprostředkovatele mezi zemědělcem a spotřebitelem (článek 11) (Kneafsay a kol., 2015). Tato definice musela být v případě podpory krátkých potravinových dodavatelských řetězců v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2020 uplatněna v každé zemi. I když je třeba zdůraznit, že ji jako obecně uznávanou definici používá více orgánů.

RŮZNÉ ZPŮSOBY PRODEJE V KRÁTKÝCH POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCÍCH

Existuje široká škála krátkých dodavatelských řetězců potravin a místních potravinových systémů, od farmářských trhů po bedýnkové systémy nebo komunitou podporované zemědělství. Typologie může být stejně široká jako samotná definice. V praxi se používají dvě hlavní kategorizace: první vnímá řetězce, pokud mezi producenty a spotřebiteli existuje 0 nebo jeden či několik málo zprostředkovatelů, druhá sleduje KPŘ z hlediska prodejních kategorií.

     A. Počet zprostředkovatelů

Na základě tohoto přístupu můžeme rozlišit přímý prodej a krátké řetězce, kdy spotřebitel a výrobce přicházejí do přímého kontaktu, a druhý typ, kdy mezi nimi stojí jeden (nebo co nejmenší počet) zprostředkující subjekt. Z hlediska této kategorizace je velmi důležité, zda výrobce realizuje prodej individuálně, nebo ve skupině, protože různorodé činnosti vyžadují různé kompetence a faktory, které mají vliv na investice a motivaci (tabulka 1). V případě individuálního rozsahu můžeme stále hovořit o krátkých potravinových řetězcích, pokud zemědělci spolupracují s dalšími zemědělci nebo zúčastněnými stranami na společné výrobě, zpracování, přepravě nebo prodeji. Na tyto definice se však nevztahují regulační rámce. Zásadní je vždy místo, kde se vytváří přidaná hodnota a jak mohou být zemědělci a spotřebitelé ve výhodné situaci.

Tabulka 1: Kategorizace alternativního systému zásobování potravinami. Zdroj: Přepracováno podle zprávy Altafoods (2012).

      2. Logistické aspekty

Rozdělení podle logistických hledisek udává, kteří účastníci budou cestovat za účelem realizace prodeje. Je důležitá pro účely stanovení marketingových a logistických rozvojových potřeb. Kromě toho mohou malí producenti v souladu se zmírněnými předpisy SFSC platnými pro drobné producenty využívat různé formy uvádění na trh v různých zeměpisných vzdálenostech. Například prodej od dveří ke dveřím a dočasné přemístění patří mezi nejvíce omezené formy, zatímco prodej na tržišti a dodávky jsou nejméně omezené způsoby. To znamená, že vnitrostátně zavedené předpisy o hygieně potravin (nařízení (ES) č. 852/2004 o obecných hygienických požadavcích na všechny provozovatele potravinářských podniků) v některých případech neumožňují přepravu místních potravin na vzdálenost větší než 40-50 km. Z tohoto pohledu je důležitá vzdálenost a logistika, tedy kdo se bude v řetězcích pohybovat, spotřebitelé, nebo výrobci.

Obrázek 4 Marketingové typy SFSC a rámec SFSC. Zdroj: (2014) na základě Nihous (2008), Kneafsey et al. (2013) a Juhász et al., (2012).

Určení výrobků obvykle uváděných na trh v krátkých dodavatelských řetězcích je úzce spojeno s definicí SFSC. Rozlišujeme tři typy výrobků SFSC, které určují použitelné krátké řetězce, například velmi specifické záležitosti lze prodávat na turistických nebo městských trzích (Juhász, 2014).

Soběstačný produkt SFSC: nezpracované produkty pocházející především ze sociálních podniků a soběstačných farem. Tyto produkty jsou využívány především v institucionálním stravování místních samospráv, jejichž cílem je dosažení soběstačnosti.

Rozvoj hospodářství: spolehlivé zemědělské produkty, které představují část obvyklé spotřeby potravin v domácnostech:

• nezpracovaný produkt: základní produkt rostlinného původu, čerstvé maso (větší poptávka, častější nákup, nižší jednotková hodnota, silný vliv sezónnosti);
• zpracovaný produkt (menší poptávka, méně častý nákup, vyšší jednotková hodnota, vliv sezónnosti je slabý).

Velmi specifický výrobek: jedinečné výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Tyto výrobky lze prodávat pro zvláštní příležitosti jako dárky.

ZPROSTŘEDKOVATEL

Jedním z klíčových faktorů úspěchu při zakládání a získávání podpory pro spolupracující SFSC je přítomnost koordinátora, který často musí působit spíše jako prostředník/facilitátor/animátor než jako vedoucí (Kneafsay et al., 2015). Pro úspěšné SFSC je nutné koordinovat vztahy mezi aktéry a důležité je také plánování, aby bylo možné zajistit potřeby spotřebitelů. Lidé v těchto nově vzniklých profesích budou schopny usnadnit malým zemědělcům přístup na trh, protože budou schopny organizovat sdružení zemědělců, řešit konflikty mezi zemědělci a spotřebiteli, hledat speciální podpory, analyzovat změny trhů, pomáhat marketingovým akcím. Tato činnost je jednou z klíčových hnacích sil sociální soudržnosti, sociální inovace, protože reforma spolupráce místních zemědělců, spotřebitelů/občanů je nezbytná pro rozvoj krátkých potravinových řetězců. Tyto kvalifikované osoby budou schopny vytvářet sociálně inovační aktivity na svém území. Místní kvalifikované osoby mohou budovat nové sítě, diverzifikovat místní spolupráci a vytvářet přidanou hodnotu prostřednictvím propojení místních zemědělců, spotřebitelů a zúčastněných stran na venkově. Ti všichni se stanou sociálními podnikateli, neboť přispějí k obnově a opětovné identifikaci místní kooperační matice pro lepší kvalitu života a atraktivnější venkovské oblasti.

V mnoha zemích jsou za zakládání a organizaci skupin SFSC zodpovědní zprostředkovatelé. Hlavní kroky jsou následující:

• Inventarizace
• Analýza potravinového systému
• Přípravná fáze slaďování
• Školení a vzdělávání
• Plánování společných činností

HLAVNÍ RYSY EVROPSKÝCH SFSCS

Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, vysoký počet kroků a rostoucí vzdálenost mezi výrobou a spotřebou jsou základem "revoluce", kterou přinesly iniciativy krátkých potravinových řetězců, zejména v Evropě. Obsah vychází z 18 případových studií v rámci projektu Smart chain a dřívějších programů financovaných EU.

SFSC si získaly zvýšenou politickou pozornost vzhledem k příznivým výsledkům, které by mohly přinést ekonomice, životnímu prostředí a společnosti (EIP-AGRI, 2015; Kneafsey, 2013; Galli a Brunori, 2013). Míra, v jaké SFSC přispívají k udržitelnosti, je však v mnoha otázkách stále otevřená. Environmentální přínosy SFSC - pokud jde o potravinové míle, uhlíkovou stopu, používání chemických látek - jsou stále předmětem úvah výzkumníků.

Obrázek 5 Hlavní charakteristiky evropských SFSC. Zdroj: Euractive (2018) a Augère-Granier (2016), vlastní zpracování.

Obrázek 6 Ekonomické a sociální přínosy SFSC, Zdroj: vlastní zpracování. 

PRAKTICKÁ PŘÍRUČKA PRO ZAČÁTEČNÍKY K USNADNĚNÍ SFSC

Tato podkapitola se zabývá praktickým aspektem organizace SFSC. Jak již bylo uvedeno, klíčovými osobami úspěšné spolupráce SFSC jsou koordinátoři, kteří jsou v naší příručce definováni jako facilitátoři nebo organizátoři / zprostředkovatelé. Nejprve si v rámci praktických cvičení uvedeme tipy pro organizaci trhu. Příklady dobré praxe vám následně ukáží různá přizpůsobitelná řešení.

Hlavní kroky k vytvoření skupin krátkého potravinového řetězce

Obrázek 7 Vícestupňový proces vytváření skupin SFSC. Zdroj: vlastní zpracování na základě Kujáni, 2018.

Krok 1: Definujte své cíle a cíle komunity

Identifikace společné a místní motivace

Před zahájením kolektivních akcí v naší lokalitě bychom si měli nejprve zodpovědět několik otázek:

• Proč chceme zahájit tento projekt?
• Jaký je zájem naší komunity?
• Jaké jsou mé osobní cíle?

V rámci těchto otázek se snažíme zjistit zaměření našich plánů. Hledání partnerů pro naše záměry bude snazší, pokud dokážeme dobře určit cíle, které odpovídají našim zájmům a zájmům naší komunity.

• Podpora drobných zemědělců (jejichž hlavní činností není zemědělská výroba).
• Posílení multifunkčních rodinných farem.
• Poznávání místních produktů.
• Pomáhat zemědělcům a místním aktérům spolupracovat.
• Zvýšit zájem spotřebitelů a uspokojit požadavky místních spotřebitelů.
• Zahrnout turistické destinace.
• Podpora místního ekonomického rozvoje.
• Vybudování vlastní společnosti.
• Rozšíření městského zemědělství.

Identifikace místních zúčastněných stran

Identifikace místních zainteresovaných stran je klíčovým krokem k oslovení našich potenciálních partnerů. Čím širší bude okruh spolupracujících zainteresovaných stran, tím silnější bude místní zakotvení vašeho projektu. Snažte se pro svůj projekt shromažďovat stále více nadšených zainteresovaných stran, dobrovolníků a určitě i zemědělců, výrobců potravin nebo řemeslníků.

Obrázek 8 Typy místních zájmových skupin. Zdroj: vlastní zpracování.

Krok 2: Proveďte analýzu potravinového systému

Analýza místních dotací

V tomto kroku studujeme místní podmínky, abychom věděli, s jakými nástroji můžeme dosáhnout našich hlavních cílů. Může se jednat o souhrnnou studii proveditelnosti, která kromě toho může popsat možnosti místních aktérů, později ji můžete využít pro finanční nároky.

V tomto kroku budou položeny další otázky:

Jak je na tom zemědělská výroba na našem území? Existují nějaké tradiční místní potraviny nebo chráněné potraviny? Jaká je hlavní pěstovaná zelenina a ovoce, chovná zvířata?

• Kdo jsou zpracovatelé, např. jatka, pekárny?
• Kdo jsou zemědělci a jak velký je jejich produkční potenciál?
• Kdo jsou aktéři řetězců (dlouhých, krátkých)?
• Kde lidé utrácejí peníze za jídlo?
• Jaké jsou hlavní překážky pro zemědělce při prodeji?
• Kdo jsou potenciální spotřebitelé v naší oblasti?

Pokud bychom měli možnost provést dotazník vnímání spotřebitelů, mohli bychom získat více poznatků o jejich nákupních zvyklostech, očekáváních ohledně potravin a postoji k místním potravinám. V tomto kroku je tvorba hodnotové nabídky (viz kapitola "Podnikatelské myšlení pro venkovské zprostředkovatele") nástrojem pro přesnější obchodní plánování.

Zkoumání již fungujících krátkých dodavatelských řetězců potravin pomáhá pochopit překážky a poznatky o prodeji místních potravin. Můžeme také určit, které kanály mohou fungovat na místní úrovni. Na konci tohoto kroku poznáme skutečné problémy místních zúčastněných stran a definujeme možná řešení; identifikujeme místní zúčastněné strany a partnery. Dále můžeme poznat a definovat naše území, místo realizace našeho projektu. Můžeme získat odpověď na otázku, zda je dostatečně široké, aby poskytovalo našim spotřebitelům široký sortiment čerstvých místních výrobků, nebo zda by se mělo rozšířit?

b) Výběr zemědělců a produktů (kontrolní systém)

V tomto kroku byste měli vytvořit výběr a kontrolní systém pro svou činnost. V této fázi pouze určíte kritéria, podle kterých budete vybírat partnery. Doporučujeme to provést společně se zemědělci a dalšími zúčastněnými stranami. Tento systém kritérií vám umožní kontrolovat zemědělce a udržet předem stanovenou úroveň kvality. Kritéria můžete stanovit jako základní podmínky pro vstup do skupiny. V mnoha SFSC vidíme, že zprostředkovatelé pomáhají zemědělcům využívat národní podpory a podpory EU, aby byli způsobilí pro podmínky SFSC. Je to také dobrý nástroj ke zmenšování vlivu podvádějících zemědělců nebo maloobchodníků a k budování důvěry u spotřebitelů a partnerů.

Obrázek 9 Systém kritérií. Zdroj: vlastní zpracování.

Během navazování spolupráce byste měli jasně definovat svá očekávání od zemědělců a vymezit kritéria pro vstup, která zajistí transparentnost vaší skupiny. Je důležité o těchto kritériích rozhodnout společně a zapsat je do společné dohody/charty/interní politiky, aby se předešlo dalším názorovým střetům. Tato kritéria je třeba pravidelně kontrolovat a upozorňovat na nesoulad.

Krok 3: Přípravná fáze

Po prvním rozhodnutí, že chcete spolupracovat a dělat SFSC, byste si měli vybrat mezi nejvhodnějšími právními formami, které mohou sloužit vašim účelům nákupu a spolupráce. Kromě toho musíte postupně přečíst všechny související předpisy. Vaším úkolem jako zprostředkovatele je upozornit zemědělce a prodejce na předpisy týkající se výroby potravin, značení, vinět, obchodu. V mnoha případech znamená pochopení složitého regulačního rámce pro skupiny největší výzvu a někdy i překážku. EU a státy se snaží poskytovat pokyny pro předpisy pro drobné zemědělství a stravování, které mohou pomoci v počátečním bodě.

Regulační rámec

• Vhodná právní forma
• Daňový systém: kategorie DPH
• Obchodní právo: jaké krátké řetězce existují?
• Předpisy o bezpečnosti potravin
• Pracovní právo
• Zvláštní předpisy pro přímý prodej nebo SFSC
• Štítky
• Viněta
• Propagace

Diverzifikace

• Formální a neformální organizační formy
• Jaké právní formy existují?
• Jaký je cíl spolupráce?
• Sdílení zdrojů, zvýšení vyjednávací síly, sdílení nákladů
• Jaké aktivity chtějí sdílet?
• Výroba, zpracování, balení, propagace, skladování, distribuce, prodej, reklama
• Kdo jsou spotřebitelé?
• Jaké vztahy panují mezi aktéry?
• Potraviny nebo nepotraviny

Krok 4: Nábor a mobilizace zemědělců

Abyste se dostali do kontaktu se svou skupinou, musíte si udělat čas a navštívit všechny zemědělce osobně. Můžete vytvořit skupinu zemědělců a dalších zúčastněných stran, která může organizovat návštěvy, při nichž se můžete ujistit o splnění kritérií a hlavně o vyjasnění případných nedorozumění.

Pokud chcete zapojit zemědělce, můžete pořádat ochutnávky, workshopy, kde mohou představit sebe a své produkty spotřebitelům, šéfkuchařům, restauracím apod.

Doporučujeme vám, abyste z farmářů vytvořili silnou komunitu, diskutovali s nimi a naslouchali jim. Každý názor se počítá. Musíte dbát na názory svých zemědělců týkající se společné práce a být dobrým vůdcem, nejen šéfem. 

Několik tipů, jak vytvořit tým z farmářů:

• Organizovat studijní cesty za příklady dobré praxe (věnovat čas společenským aktivitám).
• Pořádat společenské akce, workshopy, školení týkající se rozvoje vašich aktivit.
• Oslavy narozenin, výročí vaší skupiny.

Krok 5: Správa skupiny

Pokud již máte silnou komunitu zemědělců, nenechte ji rozpadnout. Nezapomínejte, že udržet tento stav je tvrdá práce, ale stojí to za to!

Každodenní činnosti pro vynikajícího zprostředkovatele:

• působení jako hlavní kontaktní osoba "trhu";
• dohled nad každodenními tržními operacemi;
• výběr uživatelských poplatků;
• získání příslušných povolení a pojištění;
• prosazování pravidel a předpisů;
• nábor zemědělců a místních dobrovolníků z řad nadšených spotřebitelů;
• řízení zemědělců a sortimentu výrobků;
• odstraňování nepoctivých zemědělců;
• řešení stížností a sporů;
• spolupráce s představenstvem trhů /SFSC;
• navázání silných kontaktů s komunitou.

ATRAKTIVNÍ ORGANIZACE MÍSTNÍHO TRHU

Jak je patrné z předchozích kapitol, krátký potravinový řetězec má různé podoby, všechny však mají jeden cíl - přiblížit místním občanům místní produkty. Farmářské trhy jsou jednou z nejdůležitějších forem přímého prodeje. Zdá se však, že zřízení a provozování takto oblíbeného způsobu trvale udržitelného prodeje není tak snadné. Při zakládání nového farmářského trhu je třeba zvážit více otázek. Záměrem této části kapitoly je poskytnout několik praktických rad pro organizátory SFSC, kteří zakládají úspěšný farmářský trh. 

Umístění a otevírací doba

Výběr správného místa na trhu znamená klíčový prvek našeho úspěchu. Místo konání trhu musí být snadno dostupné veřejnou dopravou i autem. Potřebujete vhodné parkovací místo, pokud je to možné bez parkovného. Pro prodejce jsou nutná blízká parkovací místa. Počet zákazníků lze zvýšit nalezením místa v blízkosti dalších obchodů.

Několik otázek ke zvážení:

• Je na trávě nebo na stabilní půdě? Jak můžete chránit půdu v extrémních povětrnostních podmínkách?
• Je možné místo využívat dlouhodobě? Vstup na trh je dlouhodobý proces, takže pokud nemáte povolení k užívání místa na několik let, měli byste se poohlédnout po jiných možnostech.
• Je to kryté místo, nebo ne? Pokud ne, lze stany zemědělců snadno opravit? Lze trh uspořádat za špatných povětrnostních podmínek? Mají zemědělci nějaké stany, nebo je třeba nějaké instalovat?
• Kolik prodejců chcete na trh pozvat? Máte pro ně dostatek míst?

Před výběrem místa pro váš trh si prosím ověřte předpisy vaší země týkající se hygienických požadavků!

Před stanovením otevírací doby musíte prozkoumat ostatní trhy ve svém okolí.

• Neorganizujte trh ve stejné dny jako vaši konkurenti.
• Určete cílové skupiny zákazníků a nastavte otevírací dobu podle jejich očekávání.
• Pokud jste zvolili vhodný den nebo dny a hodiny, neměňte je moc často!
• Mimořádné trhy musí být ohlášeny dlouho dopředu a souběžně propagovány na více marketingových kanálech.

Před propagací a otevřením trhu buďte opatrní a získejte všechny licence, které předpisy vaší země vyžadují!

Zemědělci a spotřebitelé

Všichni zemědělci na farmářských trzích prodávají své vlastní produkty. Organizátoři trhů musí kontrolovat, zda zemědělci prodávají vlastní plodiny, nebo ne. Návštěva na farmách je nejlepším nástrojem kontroly a prohlubuje důvěru mezi farmáři a organizátory. Je třeba maximalizovat počet farmářů a vzdálenost, odkdy by mohli přijet. Prodejní vzdálenost z farmy na trh je obvykle regulována vládou.

Spotřebitelé mají rádi trhy, které nabízejí rozmanitost. Je třeba dodávat základní potraviny po celý rok. Spotřebitelé však mají rádi i speciality. Věnujte proto pozornost náboru svých výrobců!

Prozkoumejte poptávku svých zákazníků, připravte si průzkum trhu!

Pravidla

Pro úspěšný provoz potřebujete písemné dokumenty, které upravují práva a povinnosti. Některá pravidla pocházejí od státních orgánů, jiná ze společného rozhodnutí se zemědělci. Společné rozhodování zvyšuje angažovanost. Pravidla musí být přijata všemi zemědělci.

Nebojte se rozšířit svůj seznam. Trh se mění, nelze předvídat každou situaci.

Jako organizátor trhu musíte předvídat a zprostředkovávat konflikty mezi zemědělci nebo dokonce mezi spotřebiteli a zemědělci. Znalosti z oblasti řízení konfliktů se vám budou hodit.

Některá pravidla platí i pro zákazníky, například pravidla pro kouření nebo nošení masek apod.

Obrázek 10 Kontrolní seznam pro organizátory farmářských trhů. Zdroj: vlastní zpracování.

Koordinace a finanční zázemí

Nejprve potřebujete efektivní tým, který bude trh koordinovat. Můžete zapojit několik organizací, jako je zemědělská komora, nevládní organizace, místní obecní úřad, církevní organizace, zahrádkářské kluby, seniory a nadšené dobrovolníky. Tyto zúčastněné strany vám mohou pomoci nejen s organizací, ale i s finančním zázemím.

Potřebujete plán ročního provozu podniku, kde jsou uvedeny výdaje a příjmy. Měl by být v rovnováze. Pokud tomu tak není, musíte zvážit zvýšení poplatku. Měli byste však dbát na příjmy svých farmářů na trhu. Různě velké farmy mohou platit různé poplatky. Nebo můžete požádat některé organizace ve svém okolí, aby váš trh podpořily.

Propagace a speciální akce

Buďte vidět!

Používejte marketingové kanály podle cílových skupin zákazníků! Mladší lidi lze oslovit prostřednictvím sociálních médií, senioři mají raději letáky nebo rozhlasové podcasty. Stálé vývěsky, bannery v místě trhu jsou účinné pro každou cílovou skupinu.

Uspořádání speciální akce na vašem trhu může přinést bezplatnou propagaci a získat nové zákazníky. Trh je místem setkávání místní komunity. Nechoďte na trh jen nakupovat, ale setkávejte se se starými přáteli, diskutujte a zkoušejte nové recepty nebo se účastněte kulturních akcí.

Navrhované typy událostí:

• hudba;
• ochutnávka jídel;
• vaření s místními kuchaři z místních surovin;
• akce k svátkům (Vánoce atd.);
• aktivity pro děti, řemeslné dílny.

Vytvářejte speciální akce pro celou rodinu!

COVID Tipy

Rok 2020 přináší novou zkušenost se situací Covid-19 a farmářské trhy musí reagovat na nový soubor interních předpisů. Proto jsme shromáždili několik podnětů z praxe, které mají organizaci usnadnit.

Informujte své zemědělce a zákazníky o příslušné zdravotní situaci! Zjistěte si aktuální nařízení vašeho okresu!

Doporučení:

• zajištění společenského odstupu;
• vyžadovat od všech zakrytí obličeje;
• zajistit mytí nebo dezinfekci rukou;
• pravidelně čistit a dezinfikovat povrchy;
• zajistit možnost platby kartou.

ZÁVĚR

V kapitole bylo prezentováno, že krátké potravinové dodavatelské řetězce neznamenají nová opatření, ale obnovení tradičních nákupních interakcí, avšak zemědělci se musí přizpůsobit novým trendům a požadavkům spotřebitelů. Proto by inovativní způsob prodeje mohl poskytnout více možností pro udržitelnější, méně zranitelný a ekonomicky životaschopný systém drobného zemědělství. V mnoha případech potřebují zemědělci externí pomoc při spolupráci a marketingových akcích. Tato kapitola pomáhá iniciovat tyto projekty společně s místními zainteresovanými stranami pochopením důležitosti krátkého dodavatelského řetězce.